Okolo Obecního domu jsem chodil s úctou, dovnitř jsem se odvážil jen párkrát do roka. Při slavnostním zahájení Pražského jara, nebo třeba při zahájení Febiofestu. Víc jsem ho poznal, až když se tu usídlil štáb celoročního festivalu Praha – Evropské město kultury 2000, v němž jsem měl tu čest působit. Tenhle dům, který byl podle soudobých kritiků starý, už když vznikal, se ale nakonec etabloval jako jeden ze šperků Prahy. Navíc je svázán s nejvýznamnějšími okamžiky československých dějin. V roce 1918 tu byla vyhlášena samostatná Československá republika a v roce 1989 tu usedli ke společnému stolu představitelé tehdejší totalitní moci s reprezentanty Sametové revoluce, aby dojednali smír a budoucnost pro tuto zemi. Nejhezčí atmosféra tu ale je, když ve Smetanově síni zkouší symfonický orchestr a jeho hudba se nese Obecním domem jako vůně s láskou připraveného pokrmu.
Více informací o Obecním domu najdete zde.
Předchozí článek