Úspory v ČT? Něco jiného je zdravě zhubnout a něco jiného zemřít hlady, míní Jan Lacina

Když jsme spolu mluvili naposledy, tak jste mi řekl, že je plánem vládní koalice, pokud jde o veřejnoprávní média, schválit nejprve malou mediální novelu, a následně tu velkou. Ta malá je aktuálně před třetím sněmovním čtením. Takže: kdy odhadujete, že by mohla vejít v platnost?

No, nejsem schopen to úplně odhadnout. Ale vím, že ten hlavní souboj s opozicí je už za námi – první čtení trvalo ve sněmovně snad deset hodin. Tehdy jsem si poprvé vyzkoušel, co to je strávit asi deset a půl hodiny za zpravodajským pultíkem – byla to mimořádná zkušenost. Druhé čtení už to bylo o něco klidnější, tam ta diskuze trvala pouze asi tři hodiny.

A mezitím jsme samozřejmě ještě prošli dvěma výbory, z nichž ten první byl o něco divočejší. Takže si skutečně myslím, že ty hlavní souboje jsou vybojované. Proto už neočekávám nějak extra turbulentní třetí čtení. I když třeba Aleš Juchelka, který je zatvrzelým kritikem této novely, si k tomu asi řekne svoje. Totéž Martin Kolovratník, možná i pan poslanec Babka.

Takže obstrukce nečekáte?

Přesto všechno nějaké velké obstrukce nečekám – i když je pravda, že jsem se v tomto už několikrát spletl. Tudíž se mohu opět mýlit. My jsme se nicméně pokusili o jakýsi smír v tom, že jsme akceptovali několik opozičních návrhů a jeden podáváme společně s opozicí.

V čem ty návrhy spočívají?

Například v tom, že se generální ředitel České televize odvolává dvěma třetinami hlasů. Takže jsme to odvolání zkomplikovali. Můj původní návrh byl, že by ho mohla odvolávat většina radních, avšak zvolených za každou parlamentní komoru zvlášť. Tudíž by to nějakou chvíli mohli blokovat dva ze tří radních zvolených Senátem, posléze tři z šesti. V tomto jsme se nakonec shodli, že to nebude tak ostré, a podali jsme společný návrh s kolegou Kolovratníkem z ANO, v němž se právě mluví o dvou třetinách členů rady potřebných k odvolání generálního ředitele. A já věřím, že v tom je určité mírové poselství.

A samozřejmě i nadále říkáme, že rozdělení volby radních mezi sněmovnu a Senát je první krok, ale ten druhý a ještě podstatnější, je dořešit trvale udržitelné financování veřejnoprávních médií. A na tom už se začalo pracovat. Ministr Baxa svolal pracovní skupinu, jejíž součástí je zástupce každé koaliční strany, jsou tam předsedové Rady ČT a Rady ČRo a oba generální ředitelé. A pak Michal Klíma jako reprezentant vlády, respektive pana premiéra.

K tomu se ještě dostaneme. Ještě mě zajímá jedna věc: pokud jde o malou mediální novelu, musí ji ještě schválit Senát. A někteří senátoři si původně představovali, že bude volba radních rozdělena mezi obě komory proporčněji. Takže mne zajímá, zda to Senát nebude ještě nějak zdržovat…

To nemůžu vyloučit, neboť jsem v tom sněmovním procesu stále ještě dosti nováčkem. Ale já jsem se to snažil čile komunikovat s kolegy v Senátu, kteří se tím zabývají. A proto si myslím, že se to spíš nestane. I když samozřejmě vím, že někteří z nich měli původně představu, že by ta volba byla rozdělená půl na půl. Současně si ale myslím, že i když budou volit třetinu, tak že je to posun – podle mě to do jisté míry kopíruje politickou sílu obou komor.

Navíc to odráží jejich velikost, a taky bych možná připomenul, že i volební účast při sněmovních volbách je výrazně vyšší než u těch senátních. Takže z pohledu nějaké legitimity bych řekl, že ta třetina je dobré číslo. A věřím, v budoucnu tento krok oceníme – až se zase zamíchají poměry v Senátu a v Poslanecké sněmovně.

Historicky přece víme, že se ty dvě komory většinou velmi významně dohadovaly, voliči mají ve zvyku vyvažovat, a přestože tomu tak nyní není, v Senátu a ve sněmovně bývají rozdílné většiny. A právě současná unikátní situace nám otevírá cestu k tomu, abychom tuto dohodu přijali. Platí zkrátka, že si tady sněmovní kapři vypouštějí rybník, což je věc, kterou byste v historii našel velmi ojediněle.

Myslíte, že malá mediální novela projde kompletním schvalovacím procesem tak, aby nového generálního ředitele ČT, kterého bude Rada ČT vybírat 7. června, volilo osmnáct namísto současných patnácti radních?

To opravdu nevím. Je to teorie, s kterou pracuje velmi významně Aleš Juchelka z hnutí ANO. On nám neustále zdůrazňuje a vrací, že to celé děláme pouze kvůli tomu, abychom si v Radě ČT zajistili většinu, která zvolí tzv. našeho generálního ředitele. Myslím, že nás v tomto rozsoudí blízká budoucnost, celé to totiž může dopadnout úplně jinak: osobně bych se nedivil, kdyby 7. června Rada České televize zvolila generálního ředitele ve stávajícím složení.

A pokud by nikdo zvolen nebyl, mohou se k tomu radní vrátit v nějakém pozdějším termínu. Ostatně by to nebylo poprvé, v minulosti se to už také stalo. A jsou tam ještě tři měsíce, červenec, srpen a září. Je to rozumná rezerva pro případ, že ta volba v červnu zkolabuje. Přesto se musím ohradit vůči slovům Aleše Juchelky – určitě to není tak, že to celé děláme jenom kvůli tomu, abychom si tzv. zvolili svého ředitele. Pan ministr Baxa ve velmi zdařilé řeči ve sněmovně kolegovi Juchelkovi řekl, že takhle se možná uvažuje v jeho světě, ale e v tom našem.

Pojďme tedy k velké mediální novele. V jaké se nacházíte fázi, pokud jde o její vznik, a s čím ta novela počítá? Co je ve hře?

Já za nás jako za Starosty, kteří se významně podíleli na kapitole programového prohlášení vlády v oblasti médií, říkám, že hodně pracujeme s pojmem trvale udržitelné financování. To je pro mě asi nejdůležitější, a je to také důležitější než způsob volby členů mediálních rad, protože přes peníze lze veřejnoprávní televizi dostat ze strany politiků pod kontrolu mnohem efektivnější způsobem. Jako příklad lze uvést Polsko, kde poslanci de facto zbavili polskou televizi příjmů v takové míře, že se z ní stala v podstatě komerční televize. Bohužel.

Myslím si, že shoda existuje na tom, že musíme změnit definici přijímače. Nyní je to televizor, do budoucna by to měl být jakékoliv zařízení, které je schopno přijímat televizní vysílání. To znamená, že to může být také mobilní telefon, počítač nebo tablet. Což jsou věci, které má dneska v zásadě k dispozici téměř každá domácnost.

Dále: domácnost tam zůstane jako domácnost. V důsledku by tam přibylo přibližně asi 300 tisíc domácností, takže to volně připočtete a vynásobíte poplatkem krát dvanáct měsíců, tak to za stávajícího měsíčního poplatku dělá asi půl miliardy korun pro Českou televizi navíc. A třetinu z toho pro Český rozhlas.

A na této redefinici přijímače tedy v koalici panuje shoda?

Ano, na tom v zásadě panuje shoda. Kde shoda naopak není, je otázka, zda s tím paralelně navyšovat také koncesionářský poplatek. Třeba až o inflaci, anebo vůbec. My jako STAN se přikláníme k navýšení právě o tu inflaci, na druhém konci jsou ale v rámci koalice strany, podle kterých se nic zvyšovat nemá a nebude. A pak se vede debata také o tom, zda má být výše poplatku nějak indexována, což je pozice Starostů a nezávislých.

Jak si to představujete?

Představte si formulaci, že se poplatek zvedá nejméně jednou za tři roky o inflaci, nebo když inflace překoná od posledního zvýšení například dvacet procent.

Zkrátka aby se zvyšování koncesionářského poplatku nestalo předmětem politických šarvátek ve sněmovně…

Pokud to necháme na rozhodnutí sněmovny, vrátíme se tam, kde jsme byli. A pokud to necháme na nějakém exekutivním rozhodnutí vlády, tak jsme podle mě v ještě horší situaci. A pak existuje ještě jedna varianta, tedy že by o tom mohl rozhodovat ještě Senát.

Kdy by měla tato velké novela vejít v platnost?

Všichni si uvědomují, že tzv. malá novela řeší jenom část problému, a že ty instituce nemají neomezené zdroje a že je u nich situace vcelku vážná. Na druhou stranu platí, že stávající ekonomická krize nutí managementy hledat určité typy úspor, což občas není úplně na škodu. Období hledání úspor by ale podle mého názoru nemělo trvat příliš dlouho. Něco jiného je zdravě zhubnout a něco jiného zemřít hlady. Chceme, aby účinnost tohoto zákona byla od 1. ledna 2024.

Na druhou stranu musím připomenout, že když jsem mluvil s Petrem Dvořákem na tiskovce, kde oznamoval úsporná opatření, tak jsem se ho ptal, zda si umí představit, že to dojde tak daleko, že budou zvažovat zrušení některého z kanálů. A on mi na to tehdy řekl, že nemůže vyloučit vůbec nic…

Jasně, ale to je odpovědnost Petra Dvořáka. A je také jasné, že on kope za svou instituci a já musím říct, že to dělá profesionálně. Vlastně se mi libí, jak to hraje, ale toto je jeho strategie, a pak jsou také jiné herní strategie. Mou ambicí v každém případě je, aby se obě novely dotáhly a byly schválené. A to tak, aby byly obě instituce stabilizovány.

Byla by to určitě docela hezká věc, pokud by se nám to podařilo nastavit spravedlivě a srozumitelně. A já mám dojem, že má tato politická reprezentace vůli dotáhnout to do konce. I když vím, že to není a ještě nebude jednoduché.

A pak jsou tady témata, která se netýkají financování, a přesto jsou podstatná. Vždyť třeba původní zákon o ČT byl schválen na konci roku 1991, tedy v čase, kdy se nám třeba o internetu nebo rozličných sociálních sítích ani nesnilo. Budete na tuto proměnu mediálního terénu nějak reagovat?

Mé odborné okolí říká, že například definice veřejnoprávnosti je v původním zákonu zachycena velmi dobře a proto mi doporučuje na ní vůbec nesahat. Možná tam je několik „much“, přesto mi doporučují, to raději neotvírat než otvírat. Faktem ale je, že z debaty na tato témata mám dojem, že by to šlo ve skutečnosti vyřešit relativně málo slovy.

Říkám to ale trošku bez záruky. Čekáme nyní na legislativní návrh ministerstva – v každém případě v tomto ohledu nečekám nějaký robustní a komplikovaný text, kterým se budeme prodírat.

Na závěr ještě trochu odbočím: nedávno jsme se dozvěděli, že Rada ČT postupovala nezákonně, když odvolala svou dozorčí komisi. Bude na to nějak Poslanecká sněmovna reagovat?

Na posledním zasedání Volebního výboru, který se má brzy přejmenovat na Výbor pro mediální záležitosti, jsem načetl pět bodů, které nemáme jako Výbor dořešeny s Radou České televize. A toto je jeden z nich. Nejvyšší správní soud definitivně konstatoval, že odvolání dozorčí komise bylo protizákonné. A faktem také je, že se odvolaní členové dozorčí komise budou soudit u ušlé příjmy.

Máme tam také nedořešené hlasování Rady, kdy pět radních z jedenácti rozhodlo o bonusu pro generálního ředitele na rok 2020. Tam je to podle mě naprosto zjevné, a byl to také hlavní důvod, proč jsme neschválili výroční zprávu za rok dvacet jedna. Máme také velkou výhradu k tomu, jakým způsobem se do výroční zprávy za rok 2020 dostala pasáž o nízkém zastoupení SPD ve vysílání České televize.

Jsou to věci, které nenechám zapadnout. A je jich víc. Proto jsem už oznámil novému předsedovi Rady ČT Karlu Novákovi, že se ho na ně budeme na příštím zasedání Volebního výboru ptát.

Zdroj: Info.cz, autor Vratislav Dostál, 7. 2. 2023. Rozhovor si můžete přečíst také zde.