Namísto odvolání všech radních ČT teď vláda plánuje navýšit jejich počet

Počet členů Rady České televize se má zvýšit ze stávajících 15 na 18. Čerstvý návrh pochází od ministerstva kultury, které přepracovalo původní novelu, jež počítala s odvoláním všech stávajících radních. To ale vládní legislativci označili za protiústavní, nová verze proto na kompletní změnu rad necílí. Rada Českého rozhlasu má zůstat devítičlenná, i do ní ale budou nově třetinu radních volit senátoři – tuto novinku obsahovala i původní verze nového zákona.

„Hned po platnosti novely si senátoři zvolí v televizní radě své tři zástupce, potom si při nejbližším konci současných radních zvolí druhou trojici. Už to bude 12 ku 6 a každé dva roky si senátoři volí svoje dva reprezentanty a sněmovna čtyři,“ popisuje pro Médiář poslanec Jan Lacina (STAN), člen volebního výboru, který má na starosti média. Návrh bude ve středu probírat vláda, s účinností zákona předloha počítá k začátku roku 2023, pokud tedy novelu poslanci do té doby přijmou. Senátoři by v tom případě volili svou druhou trojici k červenci příštího roku, kdy v Radě ČT končí mandát Tomáši Samkovi, Martinu Doktorovi a Renému Kühnovi.

Původní návrh, který ministerstvo kultury představilo letos v březnu, počítal se zachováním 15 členů, z nichž by poslanci volili 10 a senátoři pět. Obě komory by ale nemohly každé dva roky volit stejný počet radních, proto jich má být víc.

U Rady Českého rozhlasu naopak matematika vychází, kontrolní orgán proto zůstane devítičlenný. Poslanci budou každé dva roky volit dva rozhlasové radní, senátoři jednoho. Funkční období zůstává šestileté, Rady ČTK se novely netýkají.

Rozdělení voleb mezi sněmovnu a Senát má podle poslance Laciny bránit tomu, aby aktuální vláda ovládla v radách většinu. „V jednom volebním období budou poslanci volit pouze osm televizních a čtyři rozhlasové radní. Vláda tak prostřednictvím poslanců nebude mít šanci rady ovládnout,“ tvrdí poslanec.

Financování veřejnoprávních médií návrh neřeší

Opoziční poslanec a předseda volebního výboru Aleš Juchelka (ANO) naopak vládní návrhy kritizuje s tím, že koalici jde podle něho právě o ovládnutí rad. „Nezajímá je stabilizace financí veřejnoprávních médií, chtějí pouze vyměnit radní. Všechno halí do pláště demokracie a vzletných slov, vznikne z toho ale protiústavní návrh,“ říká Juchelka s narážkou na první předlohu, jejíž přechodné ustanovení počítalo s automatickým odvoláním všech rozhlasových a televizních radních. To ale vládní právníci, jak napsalo Aktuálně, shledali protiústavním a ministerstvo návrh předělalo, ač se podle vyjádření mluvčí Jany Malíkové se stanoviskem legislativců neztotožňuje. „Nicméně ministerstvo názor respektuje a předložený návrh se s touto námitkou vyrovná tak, aby byl zároveň naplněn jeho účel, kterým bylo zapojení Senátu do volby radních,“ říká mluvčí ministerstva kultury.

Financování, které je teď především pro Českou televizi mnohem palčivější, návrh neřeší. Debaty o navýšení poplatků, proměně definice poplatníka nebo zapojení reklamy mají přijít až na podzim, a to nejprve v pracovní skupině složené z vládních poslanců. „Stávající návrh teď naopak rozpočet televize zatíží, protože radní platí ze svých peněz,“ kritizuje Juchelka.

Tentokrát snížení kvóra pro volbu ředitelů

Lacina v mediální oblasti spolupracuje se svým spolustraníkem a senátorem Davidem Smoljakem. Právě ten přišel loni v prosinci jako první s veřejnoprávní novelou, kterou připravil společně s vlivovými organizacemi Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) a skupinou neziskovek Rekonstrukce státu. Ministerstvo kultury z ní částečně vycházelo, do své předlohy ale nepromítlo všechny Smolajkovy návrhy. Některé z nich plánuje Lacina dodat skrze pozměňovací návrh, čímž chce podle svých slov zajistit, aby zákon prošel Senátem hladčeji.

Zaprvé chce zvýšit kvórum pro odvolání generálního ředitele České televize. Ministerstvo kultury nejprve navrhovalo navýšení kvóra nutného pro zvolení či odvolání ředitele ze stávajících 10 na 11 radních, teď ho chce zachovat, respektive má stačit většina všech členů, což bude vzhledem k celkovému navýšení 10. „Přijdu s pozměňovacím návrhem, aby pro odvolání byla potřeba většina reprezentantů obou komor. Kdyby se ředitel odvolával, bude potřeba sedm členů zvolených poslaneckou sněmovnou a čtyři členové od Senátu,“ přibližuje Lacina. Pro zvolení ředitele ČT by mělo stačit 10 hlasů, celkově tedy menší podíl počtu radních než dnes.

V případě Českého rozhlasu by se měl snížit celkový počet potřebných hlasů ke zvolení i odvolání ředitele. Původní návrh počítal s navýšením speciálního kvóra ze stávajících šesti hlasů na sedm, podle nové předlohy má stačit většina všech radních, tedy pět hlasů. Důvodová zpráva to vysvětluje s odkazem na zapojení senátorů.

Odvolání všech radních přijít stále může

Zadruhé Lacina chce, aby rozhodnutí radních byla přezkoumatelná Nejvyšším správním soudem (Smoljakův návrh obsahoval i požadavek na přezkoumatelnost poslaneckých rozhodnutí, typicky přijetí nominací kandidátů od různých organizací, s tím ale ministerská předloha nepočítá).

Jako příklad poslanec STAN uvádí spor, který teď volební výbor vede s Radou České televize. Radní loni podle něj rozhodli o bonusu pro generálního ředitele v rozporu se zákonem, když pro schválení manažerské odměny hlasovalo pouze pět z celkem 11 tehdy zvolených radních. Zákon ale v případě rozhodování o penězích pro ředitele požaduje většinu všech radních, což by znamenalo šest hlasů. Volební výbor proto na Lacinův popud vyzval televizní radní k nápravě, předseda Rady ČT Pavel Matocha ale argumentuje, že se podmínka vztahuje pouze na hlasování o celkové mzdě. Rozhodnout by podle něho měl soud. Volební výbor nesouhlasí a při svém nedávném zasedání radu opět vyzval k nápravě.

Lacina avizuje, že situace může vést až neschválení loňské výroční zprávy. Volební výbor nedoporučil ke schválení už výroční zprávu o činnosti televize za rok 2020, když se poslancům nelíbila pasáž o SPD, kterou radní připojili na poslední chvíli. Neschválení dvou výročních zpráv přitom dává poslancům možnost, aby odvolali celou radu. Odvolání všech členů už nebude po přijetí novely možné, každá komora bude moci odvolávat pouze jednotlivce, které sama zvolila. Do té doby ale k odvolání dojít může. „Možnost tady nepochybně pořád je. Mám s dosavadním postupem velký problém,“ říká Jan Lacina.

Generálnímu řediteli Petru Dvořákovi končí druhé období v funkci 30. září 2023. Pokud poslanci do té doby neodvolají radu jako celek, budou pravděpodobně o novém řediteli rozhodovat z radních, které zvolila sněmovna, pouze ti, který jsou už teď členy kontrolního orgánu. Poslanci totiž minulý týden po roce odkladů doplnili televizní radu, a to veřejnou volbou, které se nezúčastnili opoziční zákonodárci. Až do termínu volby ředitele by měli přibýt maximálně radní, které vyberou senátoři.

Zdroj: Mediář.cz, autor Jakub Jetmar, 21. 6. 2022. Článek si můžete přečíst také zde.