Nevzpomínám si, že by odchod kohokoli z České televize, nebo Českého rozhlasu vyvolal takový ohlas a takové emoce, jako náhlý, ale vlastně velmi očekávaný exit Václava Moravce z nedělních Otázek.
Jde přitom o vyvrcholení cíleného tlaku, který začal už za druhé Babišovy vlády v roce 2020 zvolením šestice radních, kteří nepřišli reprezentovat veřejnost a kontrolovat dodržování zákona, ale škodit a bořit. Se zjevnou záští k principu médií veřejné služby, halenou do takových i makových pseudoargumentů.
Fialova vláda k překvapení mnohých nedokázala tomuto zadání účinně čelit, protože v obraně těchto klíčových kotev demokracie, jak ji dnes známe, neměla ve skutečnosti stojedničku /natož stoosmičku/, nebo tématu v lepším případě nepřikládala dostatečnou důležitost.
Červená kontrolka začala blikat krátce po sestřelení ředitele Petra Dvořáka a naplno se rozzářila tuto neděli, kdy Václav Moravec v přímém přenosu náhle, ale nepřekvapivě rezignoval.
Své si k tomu musí říct česká, moravská a slezská veřejnost, protože právě jí Česká televize a Český rozhlas patří. Alespoň do chvíle, než ministr Oto Klempíř přinese na vládu recept, jak obě respektovaná média veřejnosti na státní náklady ukrást, vyčerpat, ponížit a zdecimovat.
Praha 6 má ode dneška dva ministry dvou ...
