Chtít po Součkovi, aby „vypnul“ Moravce, je za hranou zákona, míní Lacina ze STAN

Stávající generální ředitel České televize Jan Souček tvrdí, že byl pod tlakem členů televizní rady Pavla Matochy a Luboše Xavera Veselého. Řekl to týdeníku Respekt. Matocha označil na sociálních sítích Součkovo vyjádření za „naprosté zoufalství a dno“ a stejně jako Veselý obvinil Součka ze lži. Souček už před týdnem napsal, že řadu týdnů vzdoruje neúspěšným pokusům o vydírání, v němž jde o propuštění moderátora Václava Moravce a vymáhání škody po členech rady za nezákonné odvolání dozorčí komise.

„Podle mého názoru všechno nasvědčuje tomu, že Jan Souček bude z postu šéfa ČT v úterý odvolán,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Lacina, místopředseda STAN a člen sněmovního mediálního výboru.

Bez ohledu na to, abych se vás ptal, na čí straně je podle vás pravda, tak mne zajímá, co říkáte na veřejnou přestřelku mezi generálním ředitelem ČT Janem Součkem a dvěma členy Rady ČT – tedy Pavlem Matochou a Lubomírem Veselým – ohledně údajného vydírání?

Je to neslýchané. Protože ve chvíli, kdy jeden radní sdělí, že si nadiktoval tři podmínky pro to, aby volil jednoho z kandidátů na generálního ředitele České televize, tak je to podle mého názoru za hranou zákona.

Vždyť Rada ČT má generálního ředitele vybírat podle kandidátského projektu a manažerské kvality kandidáta, který se svým projektem do výběrového řízení přichází. Nikoli tak, že si jednotliví radní budou diktovat podmínky týkající se například programu a vysílání ČT. To je prostě za hranou zákona.

Pokud bych to vzal aritmeticky: jeden radní si klade tři podmínky, Jana Součka volilo jedenáct radních. Pokud by to udělali všichni, je to třiatřicet podmínek. V takovém případě by měl pan ředitel popsaný celý notes různými podmínkami.

Jan Souček to popírá, zároveň zveřejňuje údajné textové zprávy, kterými měl být vydírán. A Xaver Veselý a Pavel Matocha na oplátku popírají, co tvrdí pan ředitel. Nechci vám říkat, na čí straně je pravda. Neoddiskutovatelné ale je, že vztahy a nálada mezi Janem Součkem a některými členy Rady ČT je na bodu mrazu.

To je naprosto zjevné. Myslím si tudíž, že se blížíme k nějakému závěru, k nějaké pointě. Možná i katarzi. Ke katarzi této situace.

Jan Souček nicméně tvrdí, že byl vydírán a že po něm bylo požadováno, aby například odvolal Václava Moravce a aby s ním Česká televize ukončila spolupráci…

Prahou se už nějaký čas šíří spekulace o tom, jaká všechna zadání za své zvolení pan ředitel Souček dostal nebo nedostal. O tom já ale spekulovat nechci a ani nemohu. Mohu se ale chytit jeho slov.

Pan Souček se vymezoval dvěma tématy: tím prvním je, že ho tlačí do „vypnutí“ Václava Moravce. Druhým nátlakem mělo být, aby nezahájil proces vymáhání škody po těch členech Rady ČT, kteří v roce 2020 hlasovali pro odvolání jejich Dozorčí komise. Ta škoda je dnes vyčíslena přibližně na čtyři miliony korun.

Tyto dvě věci Jan Souček prohlásil veřejně. A tvrdí, že to dokáže doložit textovými zprávami. A pokud jsem to pochopil správně, tak nešlo o zprávy s některým ze členů Rady ČT. Mělo jít o nějakého prostředníka.

Co na to říct? Ta situace je opravdu vážná, napjatá. A jak jsem říkal, směřuje to k nějaké katarzi. Protože pravomocí Rady ČT je jmenovat a odvolávat generálního ředitele České televize.

Jinými slovy mi říkáte, že v úterý na mimořádném jednání Rady ČT bude Jan Souček odvolán?

Podle mého názoru tomu všechno nasvědčuje.

Poslanecká sněmovna spolu se Senátem volí Radu ČT. Schvaluje také výroční zprávy České televize. Jaká je tedy vaše pozice, tím myslím pozici Poslanecké sněmovny, k situaci, o které mluvíme?

Ta situace se změnila v momentě, kdy byla přijata tzv. „malá mediální novela“. Protože díky ní třetinu radních volí Senát. To nejpodstatnější ale je, že z toho zákona vypadla pasáž, která říkala, že když sněmovna dvakrát neschválí výroční zprávu ČT, může následně odvolat kompletní Radu.

Do té doby poslanci tento nástroj měli. Zrušili jsme ho, protože jsme si říkali, že pro někoho, kdo by měl třeba v budoucnu „orbánovské“ choutky, by to byla snadná cesta, jak si veřejnoprávní média podmanit.

Současně ale připouštím, že neseme odpovědnost za to, v jakém stavu je Rada ČT, za to, jak je personálně obsazená. Zcela otevřeně a podle svých zkušeností ze sněmovny musím ale taky říct, že v tajné volbě nemá tato vládní koalice většinu na zvolení těch kandidátů do Rady ČT, které by považovala za nejlepší možné.

Opakovaně se zkrátka ukázalo, že tam v tomto případě ta většina není. Také si musíme připomenout, že jediná volba, kdy se podařilo zvolit vyšší počet kandidátů do Rady ČT, byla volba, která byla veřejná.

Vím, že to není tak úplně vaše úloha, ale přesto: Jan Souček není ředitelem ČT ani dva roky. Jak si vysvětlujete, že během tak krátké doby ztratil zjevně důvěru většiny radních?

Já myslím, že část radních v něj důvěru neměla nikdy. Což jsou ti, kteří pro něj nehlasovali. A pokud jde o tu skupinu radních, která mu svůj hlas dala, což jsou lidé okolo Pavla Matochy, Xavera Veselého a dalších, tak to je skutečně otázka na ně.

Pokud mají být pomůckou, jak to pochopit, informace, které nyní zveřejňuje Xaver Veselý, tedy že tato skupina radních měla určité požadavky, které měl Jan Souček splnit, a podle těchto radních je nesplnil, tak je to naprosto skandální.

A vypovídá to, řekl bych o dost hrozné situaci, pokud jde o to, co se v Radě ČT a v jejím okolí odehrávalo. A myslím, že je to mimochodem další důvod k tomu, aby se sněmovna pokusila odvolat Xavera Veselého z Rady ČT. Bohužel si ale nejsem jistý, zda k tomu v posledních měsících svého funkčního období najde sněmovna čas a sílu.

A jak si interpretujete fakt, že se k hlasování o odvolání Jana Součka Rada ČT dopracovala právě teď? Tedy necelý půlrok před volbami…

Těžko říct. Myslím si ale, že každý z radních může mít zcela jinou motivaci. Pokud Rada ČT Jana Součka v úterý skutečně odvolá, dozvíme se víc o motivacích jednotlivých radních ve chvíli, až budou rozhodovat o výběru nového generálního ředitele. V ten moment se případně ukáže, jak to s těmi motivacemi je. To ale předbíháme, protože v tuto chvíli nevíme, jak to hlasování o odvolání v úterý dopadne.

Přesně k tomu mířím: jedna věc je najít většinu pro odvolání, úplně jiná pak najít většinu pro zvolení nového ředitele…

Je to mimořádně těžké. A to z několika důvodů. Za prvé potřebujete, aby ten ředitel vykazoval respekt dovnitř té instituce. Podobně, jak se to dařilo Petru Dvořákovi. To je hodnota, která je extrémně důležitá. Přitom je to velmi těžká disciplína.

A tady musím říct, že Petr Dvořák byl nejen v tomto ohledu nejlepším ředitelem za dlouhá léta dozadu. A podle mého názoru byla fatální chyba, že ho radní při poslední volbě v roce 2023 sestřelili. Zároveň ale považuji za rozumné a správné, když řekl, že se do toho příběhu už nechce a nebude vracet.

Pokud jde tedy případně o nového ředitele, musí to být také někdo, kdo bude mít respekt veřejnosti, protože veřejnost svou Českou televizi sleduje velmi bedlivě. A byť to možná bude znít trochu vyhroceně, tak si myslím, že by měl mít také respekt od politické scény.

My jako politici samozřejmě nejsme ti, kdo by do toho měli nějak prvoplánově mluvit. Avšak ve chvíli, kdy politici cítí, že Česká televize přistupuje ke všem férově, když Česká televize „píská rovinu“, tak jde o další moment, který je předpokladem dlouhodobé udržitelnosti nejen samotné instituce, ale i člověka, který je v jejím čele.

A já si myslím, že v této zemi existuje několik lidí, kteří by byli výbornými řediteli České televize. Otázka ovšem je, zda se takový člověk přihlásí do výběrového řízení, protože může mít za velmi dobré peníze angažmá jinde. To pochopitelně celou věc komplikuje.

Přesto: věříte, že se případně najde člověk, který bude naplňovat kritéria, o kterých mluvíte?

Já se omlouvám, že vám z této otázky uhnu. Řeknu ale toto: my jsme v současné vládní koalici sledovali dva cíle. Aby nešlo odvolat Radu ČT a ČRo jako celek, což by mělo přispět k nějaké stabilitě obou institucí. K tomu patří to, aby se na volbě radních podílel také Senát. A Senát už prokázal, že to bylo správné rozhodnutí, jeho volba radních dopadla velmi slušně.

A druhou věcí bylo, abychom zajistili udržitelné financování obou institucí. A tady považuju za doslova přelomovou záležitost ani ne tak to, že jsme mírně navýšili koncesionářské poplatky, ale především, že jsme prosadili jejich indexaci v závislosti na vývoji inflace.

Pokud jde ale o to, na co se ptáte, tak od toho tu je skutečně Rada ČT. A já se do toho nechci vměšovat. Není to mým úkolem.

Jak se vlastně stavíte k plánu Andreje Babiše, který hovoří o tom, že by Českou televizi a Český rozhlas spojil?

On tvrdí, že by se tím ušetřila miliarda, což není pravda. Je to žvást. Stejně jako je většina jeho výroků k veřejnoprávním médiím pouhým žvástem. On jim totiž vůbec nerozumí.

A jediné, co tím může sledovat, je dostat se těmto institucím „na kobylku“ – podmanit si je. Ostatně stejný cíl by sledoval zrušením koncesionářských poplatků a financováním obou médií ze státní kasy. Vždyť ten, který drží kasu, rozhoduje o všem. Stačí se podívat, jak to dopadlo na Slovensku – Robert Fico tam už hodně slabá média veřejné služby prakticky dorazil.

Já jsem ale přesvědčený, že vývoj v nejbližším půl roce půjde jiným směrem a Andrej Babiš nakonec nebude sestavovat vládu a nedostane příležitost k tomu dvě takto klíčová média, dva klíčové stabilizační prvky české demokracie zdecimovat.

Ostatně jsou to už de facto jediná média, která mají dosah prakticky do celé společnosti, jejich role je ale zásadní i v jiném ohledu. Jsou to klíčové paměťové instituce, jsou to také silné kulturní instituce. A v neposlední řadě jsou to instituce, které mají klíčový vliv na bezpečnost této země.

Co tím myslíte?

Změřitelně a doložitelně se pohybujeme v hybridní válce. A ověřené informace z důvěryhodných institucí mají tudíž dneska cenu zlata.

Zdroj: Aktuálně.cz, autor Vratislav Dostál, 3. 5. 2025. Rozhovor si můžete přečíst také zde.