Stručná zpráva o bouři na sítích

Petros Michopulos – někdejší myšlenkový spolutvůrce Zemanova Zemáku a jeden ze spoluautorů podcastu „Kecy a politika“ vypálil jeden čtvrteční večer na Twitteru (tedy síti X) jako salvu z blízkovýchodního samopalu útok na všechny předsedy koaličních stran, ministra kultury a taky na mě coby zpravodaje jedné z evropských směrnic transponovaných do českého práva. Zlobil se, a to poměrně nevybíravým slovníkem, že jsme cenzoři a v konečném důsledku hrobaři domácích internetových tvůrců obsahů: influencerů, youtuberů, vloggerů a jiných novodobých vysílatelů svých názorů na chod světa, protože je nutíme ZAREGISTROVAT SE do jednotné evropské databáze. Teprve později si k tomu začal zjišťovat informace, takže postupně přesouval epicentrum svého hněvu, až skončil u regulátora – Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jejího předsedu označil za senilního a vládní koalici, pro jistotu rovněž pozuráženou, vyzval k odvolání celé RRTV.

Ministr kultury Martin Baxa na nic nečekal, hned druhý den po Michopulosově výstřelu svolal tiskovou konferenci, aby hasil požár. Vymezil se proti nešťastnému postupu RRTV, konstatoval, že si tak zvaná velká televizní rada vykládá zákon náhle velmi extenzivně a o pár dní později oznámil, že přijde s rychlou legislativní změnou, která povinnost influencerů, youtuberů a vloggerů registrovat se u státní autority ZRUŠÍ. Jinými slovy: Pinknul tenisový míček na druhou stranu pomyslného kurtu a přenesl povinnost vyhledávat platformy či tvůrce, kteří jsou svým obsahem a hlavně dosahem schopni konkurovat zavedeným televizním stanicím, jak praví evropská směrnice, zpátky na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

O týden později na semináři v Poslanecké sněmovně a o čtrnáct dní později na semináři v Senátu pak došlo k setkání, kterým MĚLO VŠE ZAČÍT. Všichni aktéři si sedli k jednomu stolu a začali si navzájem vysvětlovat své pozice. Kvůli dvěma evropským směrnicím, přijatým do českého práva s tradičním zpožděním až v roce 2010 a ještě větším v roce 2022, které mají ambici upravovat podmínky pro reklamu a chránit děti před škodlivým obsahem: třeba propagací návykových látek či extrémistických myšlenek. Pro úplnost: Dosud takový obsah korigovaly vnitřní zásady platforem, které je umožňují šířit.

Průběžné závěry ze dvou setkání jsou zhruba takovéto:

• Než začnu vyzývat náhodně vybrané vloggující herečky či youtuberky k registraci a hrozit jim miliónovou pokutou, je lepší se sejít a zkusit vydefinovat, kdo SKUTEČNĚ svým vysíláním konkuruje zavedeným televizním kanálům. Zda je to herečka odhalující zákulisí svého života nebo zábavní show s téměř profesionální produkcí anebo spíš platformy Youtube, Netflix, DVTV, Seznam Zprávy, Aktuálně a další, kteří jim umožňují jejich obsah šířit.
• Že RRTV pošle ostatním aktérům srovnání, jak si poradily s oběma směrnicemi jiné evropské země. Že třeba v katolickém Polsku či na Slovensku je úprava relativně striktní, VÁZANÁ NA VÝDĚLEK a za registraci do seznamu se dokonce musí platit, zatímco liberální Nizozemí si stanovilo hranici pro registraci 500 tisíc pravidelných odběratelů, čímž si seznam velmi zásadně zúžilo, jinými slovy: regulátor si zjednodušil život a navíc NEPRUDÍ tvůrce.
• Že u dynamicky vyvíjejícího se mediálního prostředí bude asi lepší, aby výklad zákona operativně upravoval nezávislý regulátor, v našem případě velká vysílací rada RRTV, než zákonodárce, který je z podstaty věci mnohem pomalejší a není schopen reagovat na prudký vývoj odvětví každého půl roku.
• A že influenceři, youtubeři či vloggeři mají dnes ohromný VLIV, umějí v řádu hodin VYVOLAT BOUŘI emocí, informace si – na rozdíl od tradiční žurnalistiky – zjišťují až v průběhu paniky, kterou spustili, a omluvit se v případě útoku na nesprávný cíl umějí opravdu jen někteří. Zaplať pánbůh za ně.